Co se může dít po konstelačním semináři

V ebooku Můžou za to vaši rodiče? píšu, že po konstelačním semináři je nejlépe nedělat nic a nechat věci dít. Pokud jste ho nečetli, tady si můžete ebook volně stáhnout.

Co to může znamenat v praxi je dost individuální a záleží hlavně na hloubce prožitku. Velmi často se otevřou staré rány, zviditelní se, co bylo potlačené a začneme vidět, co jsme dosud vidět nechtěli.

Někdy to může být hodně silné a vypadá to, jako když se protrhne stěna hráze a zadržovaná voda se s plnou rychlostí začne valit ven.

Naše okolí, hlavně to nejbližší (rodina, partner/ka, děti) nám to zrcadlí a většinou to není příjemný pohled. Dlouho jsme něco nechtěli vidět a zavírali před tím oči. Ale teď to tu najednou je a není před tím úniku.

Na konstelacích nebo na jiném semináři se například ukáže, jak moc jste jako malé dítě toužili po pochopení a lásce rodičů, kteří tam pro vás ale nebyli tak, jak jste si přáli. Byli zaměstnáni svými záležitostmi, vypořádávali se se svými programy a vlastní dítě téměř neviděli.

S tím si malé dítě neumí poradit a tak si vytvoří únikovou cestu, protože jinak by nepřežilo. Variant úniku je nepřeberné množství:

• uteče do pasivity a rezignace
• znásobí své snahy o upoutání pozornosti rodičů
• chová se povýšeně a přezíravě a izoluje se od svého okolí
• je vzteklé a agrasivní
• potlačí samo sebe a žebrá alespoň o nějaký náznak přízně
• začne ubližovat druhým (když oni ubližují jemu)
• naučí se druhými manipulovat
• a tak dále, a tak dále

Když pak na konstelacích a po nich vidíte, kolik potlačené zloby, vzteku, frustrace, bolesti a smutku v sobě máte, není snadné to ustát.

Uááá, co se to děje, tohle přece nejsem já. Vždyť jsem přátelský, veselý a ostatní mě mají rádi. Tohle už jsem si dávno zpracoval.

Hmm, asi ještě ne.

Pokud se tohle stane, doporučuji si poodstoupit sám od sebe a pozorovat, co se se mnou vlastně děje. Nejčastěji nastoupí obranné mechanismy, které všechno začnou popírat a potlačovat a mají snahu vše vrátit do původního stavu. Jsou velmi vychytralé a přizpůsobivé a všeho využívají ve svůj prospěch. Tím je udržet status quo.

Hlavně proboha žádné změny. Teď to vlastně není tak špatné. Navíc, co by si ostatní o mně pomysleli, kdybych začal(a) najednou dělat věci po svém.

Pozorujte. pozorujte a poslouchejte tento hlas. Tím automaticky začne ztrácet svou sílu. Jeho síla totiž spočívá v tom, že působí skrytě a ze zákulisí. Čím lépe se s ním seznámíte, čím více ho budet znát, tím méně vás bude ovládat.

Když se podobné situace dostaví, dopřejte si čas. Nechte uklidnit rozbouřené vody, dovolte obrazu, aby se poskládal a byl celistvý. Odložte důležitá rozhodnutí a dopřejte si odstup. Jak se říká, žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří.

Na druhou stranu, pokud kaše nechce vychladnout a cítíte nutkání něco udělat, udělejte to. Ostatně proto jste na konstelace přišli – abyste nastartovali změny ve svém životě. Uvědomění, vidět vše, co přichází a přitakat tomu. To stačí. Pak se věci mohou dít a vy se začnete cítit volněji, svobodněji a přijde nová, radostná energie.